A máme tu jedno déjà vu. Konec roku už se zase blíží rychlostí světla a já pro vás mám novou verzi loňského článku. Kdybych měla bilancovat, tak bych řekla, že rok 2013 byl pro mě ve znamení klidu, neudály se u mě žádné výrazné životní změny a pro jednou jsem si ušetřila i všechny velké nerváky. To už se mi léta nepovedlo. Jen mám kvůli tomu zase pocit, že tak trochu přešlapuju na místě. Ale o tom tenhle článek neměl být.
Písničky. Písničky jsem poslouchala hlavně v autě, jak už to tak u mě bývá. Poslední dobou mám pocit, že nejvíc relaxuju právě řízením, když jedu sama, pustím si rádio a prozpěvuju si. A co mi tedy uvízlo v hlavě?
3. One Direction One way
Ne, nejsem puberťačka a ne, nemám ráda One Direction. Ale tuhle písničku jo. A oni mi ji připomněli. Proto je zmiňuju. A taky proto, že jsem si jí s nima v autě taky několikrát prozpěvovala. Ale původní verze od Blondie, která zazněla i v Divokých kočkách je prostě původní verze.
2. Pink ft. Nate Ruess Just give me a reason
Já vím, je sladkobolná. Ale jedna z mála, která se mi líbila hned na poprvé a chtěla jsem ji slyšet hned znova. A taky mám ráda hlas toho chlápka z Fun.
1. Kryštof ft. Tomáš Klus Cesta
Způsobuje mi bušení srdce, vyvolává slzy, vzbuzuje emoce. Slyšela jsem jí stokrát i po stoprvní. Úplně ilustruje to jak jsem se tenhle rok často cítila. "Tou cestou , tím směrem prý bych se dávno měl dát", ale proč? Proč okolí vnucuje člověku co by měl dělat, a co když on nechce respektovat obecně zažité vzorce chování a nechat si život lajnovat podle pravítka?
Jaký song se vryl do paměti vám v tom roce 2013?
Londie